pondělí 23. listopadu 2015

Carlos Castaneda - Životopis

Životopis Carlose Castanedy z pera francouzského herce a spisovatele Christophe Bourseillera poprvé vydaný v roce 2005, nabízí další pitvavý pohled do reálií 60. let v Los Angeles. Mimo jiné do doby, kdy vyšlo Učení dona Juana, jehož první vydání se trefilo přímo do časů hippies, Timothy Learyho a hromadného užívání halucinogenů.

Christophe Bourseiller - Carlos Castaneda Životopis

středa 23. září 2015

Carlos Castaneda - audioknihy česky

První kniha Učení dona Juana jako audiobook česky:



Třetí kniha Cesta do Ixtlanu také jako audiobook v češtině.



Namluvena je i druhá kniha Oddělená skutečnost. Dávám to do sluchátek nebo v autě. Vřele doporučuji.


pátek 18. září 2015

Český přepis rozhovoru s Carlosem Castanedou


Následující rozhovor s Carlosem Castanedou považuji za opravdový skvost. Mnohé vysvětluje a ukazuje Castanedu jako člověka skutečně oddaného poznání, člověka, jenž na cestě k "nekonání sebe sama" už ušel opravdový lán cesty.

Jedná se o rozhovor pro časopis Magical Blend, jehož úplné znění jsem nalezl na webu matrix-2001.cz. Samotný rozhovor je rozdělen na 9 částí, z nichž první část vkládám:

úterý 16. června 2015

Bod spojení


Bod spojení je schopnost vnímat jiné věci. Způsob, jakým netrváme na realitě.

Nedávno jsem absolvoval jeden kurz, který vůbec nebyl zaměřen duchovně. Ba co víc, byl to kurz vyloženě technický, přímo programátorský. 

Během něj jsem přivedl sám sebe k uvědomění si zvláštní skutečnosti. Oproti mému logickému očekávání, byly - vyjma mě a lektora - frekventant(k)y kurzu samé ženy. 

Všichni mí bývalí šéfové či zaměstnavatelé byly ženy. Pokud jsem žádal o zaměstnání muže, nedopadlo to. Nikdy. S ženami šéfkami jsem si naopak vždy rozuměl.

pondělí 15. června 2015

Svoboda

je to jediné, čím se má člověk podle Nekonečna zabývat. 

Sám Carlos Castaneda zůstal v ošuntělém pronajatém hotelovém pokoji několik měsíců, než - jak mu poradil don Juan - zemřel.

úterý 26. května 2015

Aktivní tvář nekonečna




středa 20. května 2015

Když jsem před lety začínal číst Carlose Castanedu,


pátral jsem po jakýchkoli českých materiálech o učení dona Juana. Ztrácel jsem se totiž ani ne tak v pojmech, i když taky, jako spíš v rozdílném pojetí Castanedova díla. Zdálo se mi, že vesměs každý, kdo o něm psal, četl úplně jiné knihy, než jsem četl já. 

Vysvětlení mě napadá spousta a asi za nejzajímavější pokládám to, že se jedná o jakési individuální vedení entity, kterou Castaneda resp. don Juan nazývá silou. Tahle nevysvětlitelná síla nás vede a určuje náš směr a hloubku našeho vhledu.

Čaroděj


Je fascinující, jaký strach naháněl Juan Matus celému svému okolí. A to jen proto, že přemohl své ego.

Otce i matku mu zabili mexičtí vojáci během indiánských čistek, které probíhaly někdy na začátku 20. století v mezoamerice. Vojáci mu prý bičem přesekli prsty na rukou, když se držel mrtvého těla své matky. To bylo Juanu Matusovi nějakých pět let. 

středa 22. dubna 2015

Stopařský systém klasifikace osobnosti


Tak jako třeba Human Design dělí lidi do skupin, existuje i Stopařský systém klasifikace osobnosti, jenž popsal Carlos Castaneda ve své knize Síla ticha. Dělí osobnosti do tří skupin a není to žádně ezotericky příjemné zjištění. Staří vidoucí byli lidé ke svým egům nelítostní a stejně brutální jsou i jejich charakteristiky pro každou skupinu. Není divu, že se po jejich uveřejnění snesla na Castanedu bouře intelektuální kritiky, jejímž cílem bylo prohlásit celou jeho práci za pouhou fikci. 

Dodnes existuje obrovská skupina lidí, pro niž je jméno Carlos Castaneda téměř sprostým slovem a jenž se úlevně usmívá při zmínce o donu Juanovi. Já se tomu nedivím, jak jsem řekl, není to čtení, které čochní naše ega.

úterý 21. dubna 2015

Rozhovor s Carlosem Castanedou - Audio/EN


Unikátní záznam z rozhovoru s Carlosem Castanedou, který se uskutečnil v roce 1969 na vlnách radia KPFA. Délka rozhovoru je cca 37 minut.

V době tohoto povídání byl Castaneda don Juanovým žákem nějakých osm let a pravděpodobně již měl za sebou svůj noční skok do propasti, slovy a rozumem nepostižitelný čin, jímž uzavřel určitou část svého učení u Juana Matuse. 

Castanedův hlas a celkový projev dává tušit člověka, jenž viděl o mnoho víc, než většina z nás:

pondělí 20. dubna 2015

Juan Matus o nagualu


...a tady jsou. Pro snazší uchopení a hladší posun vašeho bodu spojení doporučuji přečíst si nejprve krátkou předmluvu Carlose Castanedy z jeho knihy Aktivní tvář nekonečna, kterou jsem citoval v předchozím článku. Dál už o nagualu nechám promlouvat samotného dona Juana...:

neděle 19. dubna 2015

Tonal a nagual


Syntaxe


Muž zírající na své rovnice pravil,
že vesmír někdy začal.
Řekl, že byla jednou jedna exploze.
Třesk všech třesků. A tak se zrodil vesmír.
Řekl dále, že vesmír se neustále rozšiřuje.
Dokonce vypočítal jeho stáří:
Čítá deset miliard oběhů Země okolo Slunce.
Celý svět se potěšil
a jeho výpočty nazval vědou.
Nikdo nepomyslel na to, že představou o počátku vesmíru
onen muž pouze odzrcadlil syntaxi svého mateřského jazyka.
Syntaxi, která vyžaduje počátek čili zrození,
vývoj neboli dospívání
a konec podobající se smrti.
Vesmír započal
a stárne, ujistil nás tento muž,
a zemře tak, jak zemřou všechny věci.
Tak, jak zemřel on sám,
když matematicky dokázal
syntaxi svého mateřského jazyka.

Zvuky světa a Tiché poznání

Don Juan na něj často řval: "Zastav svět!" A chudák Carlos neměl ponětí, co po něm ten  starý bláznivý indián vůbec chce.

Mluvím o tichém poznání dona Juana Matuse, jak ho zapsal Carlos Castaneda. Nechce se mi psát o "tichém poznání toltéků, mayů nebo aztéků" a svést se tak na módní vlně. Nic o nich nevím, je to příliš dávná minulost a ani v obsáhlém učení dona Juana jsem nezaznamenal o toltécích víc, než pouhé dvě (2) zmínky.

Ale tohle stojí za to:

sobota 18. dubna 2015

Zářící oči dona Juana

Triangle

Carlos Castaneda se o "zářících očích" dona Juana zmiňuje od samého začátku svého učení. Popisuje je jako "dva světelné body, pronikavý pohled, žhavé uhlíky" a podobně. 

Po celou dobu čtení jsem tenhle popis bral s velkou rezervou, jako pohádkovou metaforu. A jako obvykle jsem si během čtení Síly ticha s hrůzou uvědomil, že je to (opět) myšleno doslova. A téměř Castanedovského rozpomenutí se mi dostalo ve chvíli, kdy jsem poznal, že o "svítících očích" byla řeč už dávno dávno dávno, snad ještě v knihách před odhalením druhé poloviny učení.

sobota 4. dubna 2015

Carlos Castaneda a dvojí učení dona Juana

Carlos Castaneda byl postaven před rozhodující výzvu jeho života. Před úděsnou a nepravděpodobnou pravdu o jeho učení u Juana Matuse. Od té doby, co se mu v životě začaly vyskytovat podivné události a podivní lidé, které "nikdy neviděl", se ocitl před zjištěním, že vědění, které mu don Juan jako starý vidoucí zřec zprostředkovával, bylo zvláštním způsobem rozděleno na učení pro "pravou a levou stranu."

čtvrtek 2. dubna 2015

Já, Projektor / Human Design


"Lidi pořád chtějí, aby jim někdo říkal, co mají dělat. A když jim to někdo řekne, tak to nechtějí slyšet."
Juan Matus


Human Design je prazvláštní systém. Je založen na naprosto odlišném základu
než cokoli, s čím jsem se kdy setkal. A prapodivný proto, že funguje a je pravdivý. Bohužel.

Dělí lidi na čtyři typy osobností - typ generující, manifestující, projektující a reflektující. Cituji Jakuba Střítezského z jeho české stránky Human Designu:

pondělí 16. února 2015

Změna v názvu blogu


Z úcty ke skutečnému Muži poznání, nagualu donu Juanu Matusovi ze Sonory v severním Mexiku a z hlubokým vděkem ke Carlosi Castanedovi, který to vše prožil a sepsal způsobem, v němž si neponechává pražádných zásluh a sám sebe vykresluje s dokonalou a nemilosrdnou vnitřní integritou, činím změnu v názvu blogu. 

Odstraňuji výraz "Toltéci", jež se v jedenácti Castanedových knihách objevuje pouze cca dvakrát a definitivně se tak distancuji od novodobých "seminářových toltéků" současnosti.

Současně přidávám jméno dona Juana Matuse, které jsem pomíjel záměrně proto, že spojení "don Juan" nese zavádějící konotace.

Juan Matus by se důsledně bránil vyzdvižení svého jména, ale já tak konám proto, že - slovy Carlose Castanedy - je to ten nejrozumnější člověk, kterého jsem kdy poznal.


pátek 30. ledna 2015

Muž v offsidu



Hon (Jagten) cover
Hon (Jagten) cover
...v zakázaném uvolnění... Nádherná slovní hříčka mě zase jednou dotlačila k devastaci zbytku mých sil, dobrovolně jsem totiž podstoupil masochistickou podívanou made in dánská kinematografie. Díky filmu Hon (Jagten) jsem byl nucen 115 minut čelit světu, kde muž a jeho slovo pozbyli důvěry, pokud vůbec kdy nějakou měli. 

I přes scénáristicky umělou zahuštěnost příběhu mi není zatěžko uvěřit, že pokud by byl v reálném světě muž obviněn dítětem ze závažného trestného činu zneužívání, jeho slovo by bylo nejen zpochybněno, ono by nebylo zdaleka ani vyslyšeno. A masochistickou proto, že ta holčička se rodičům přiznala, že si vše vymyslela, ale oni se jí snažili přesvědčit, že to není pravda. To by žádný rodič ve skutečnosti neudělal. A film by mohl skončit.

čtvrtek 22. ledna 2015

Rituály nedělání



V lednovém čísle Pravého domácího časopisu jsem narazil na článek s názvem Rituály moderní doby. Text, týkající se novodobých kněžek a bohyň sexu mezi námi, provázejí fotografie krásných žen, oblečených duchovně dle představ vzhledu kněžek dávných věků, provozujíce rituály tance, bubnů, čelenek a šátků.

V době přebohaté nabídky ženských rituálů, ženských kruhů a seminářů o vaginálním mapování v rámci kterých si může milostivá nechat zhotovit věrný odlitek svého kočičáka, jsme my, muži, trochu pozadu.

pátek 9. ledna 2015

Děti a noční pláč / Děti jsou schopny létavce zahlédnout



Když jsem byl malý a bydleli jsme ještě v Praze ve Strašnicích, v nohách mé postele stávala skříň. Na ní jsem čas od času v noci zahlédl velkého černého ptáka, který se na mě díval. Tiše seděl a čekal a koukal na mě. Ve chvíli, kdy můj strach prudce vzrostl, se na mě vrhnul. Sletěl ke mě a aniž by se mne dotknul, přeletěl těsně nade mnou směrem od nohou, přes břicho a přes hlavu. To jsem se pak vždycky z křikem probudil. 

Téměř jsem na tuhle věc z dětství zapoměl, když se mi o nějakých čtyřicet let později dostala do rukou kniha, kde je tento černý pták popsán jako létavec, anorganická bytost, jenž je součástí našeho světa. Následuje krátká tématická ukázka z poslední knihy Carlose Castanedy Aktivní tvář nekonečna: