Stopařský systém klasifikace osobnosti

Tak jako třeba Human Design dělí lidi do skupin, existuje i Stopařský systém klasifikace osobnosti, jenž popsal Carlos Castaneda ve své knize Síla ticha. Dělí osobnosti do tří skupin a není to žádně ezotericky příjemné zjištění. Staří vidoucí byli lidé ke svým egům nelítostní a stejně brutální jsou i jejich charakteristiky pro každou skupinu. Není divu, že se po jejich uveřejnění snesla na Castanedu bouře intelektuální kritiky, jejímž cílem bylo prohlásit celou jeho práci za pouhou fikci. 

Dodnes existuje obrovská skupina lidí, pro niž je jméno Carlos Castaneda téměř sprostým slovem a jenž se úlevně usmívá při zmínce o donu Juanovi. Já se tomu nedivím, jak jsem řekl, není to čtení, které čochní naše ega.

Rozhovor s Carlosem Castanedou - Audio/EN

Unikátní záznam z rozhovoru s Carlosem Castanedou, který se uskutečnil v roce 1969 na vlnách radia KPFA. Délka rozhovoru je cca 37 minut.

V době tohoto povídání byl Castaneda don Juanovým žákem nějakých osm let a pravděpodobně již měl za sebou svůj noční skok do propasti, slovy a rozumem nepostižitelný čin, jímž uzavřel určitou část svého učení u Juana Matuse. 

Castanedův hlas a celkový projev dává tušit člověka, jenž viděl o mnoho víc, než většina z nás:

Juan Matus o nagualu

...a tady jsou. Pro snazší uchopení a hladší posun vašeho bodu spojení doporučuji přečíst si nejprve krátkou předmluvu Carlose Castanedy z jeho knihy Aktivní tvář nekonečna, kterou jsem citoval v předchozím článku. Dál už o nagualu nechám promlouvat samotného dona Juana...:

Tonal a nagual

Syntaxe

Muž zírající na své rovnice pravil,

že vesmír někdy začal.

Řekl, že byla jednou jedna exploze.

Třesk všech třesků. A tak se zrodil vesmír.

Řekl dále, že vesmír se neustále rozšiřuje.

Dokonce vypočítal jeho stáří:

Čítá deset miliard oběhů Země okolo Slunce.

Celý svět se potěšil

a jeho výpočty nazval vědou.

Nikdo nepomyslel na to, že představou o počátku vesmíru

onen muž pouze odzrcadlil syntaxi svého mateřského jazyka.

Syntaxi, která vyžaduje počátek čili zrození,

vývoj neboli dospívání

a konec podobající se smrti.

Vesmír započal

a stárne, ujistil nás tento muž,

a zemře tak, jak zemřou všechny věci.

Tak, jak zemřel on sám,

když matematicky dokázal

syntaxi svého mateřského jazyka.

Zvuky světa a Tiché poznání

Don Juan na něj často řval: "Zastav svět!" A chudák Carlos neměl ponětí, co po něm ten  starý bláznivý indián vůbec chce.

Mluvím o tichém poznání dona Juana Matuse, jak ho zapsal Carlos Castaneda. Nechce se mi psát o "tichém poznání toltéků, mayů nebo aztéků" a svést se tak na módní vlně. Nic o nich nevím, je to příliš dávná minulost a ani v obsáhlém učení dona Juana jsem nezaznamenal o toltécích víc, než pouhé dvě (2) zmínky.

Ale tohle stojí za to:

Zářící oči dona Juana

Triangle

Carlos Castaneda se o "zářících očích" dona Juana zmiňuje od samého začátku svého učení. Popisuje je jako "dva světelné body, pronikavý pohled, žhavé uhlíky" a podobně. 

Po celou dobu čtení jsem tenhle popis bral s velkou rezervou, jako pohádkovou metaforu. A jako obvykle jsem si během čtení Síly ticha s hrůzou uvědomil, že je to (opět) myšleno doslova. A téměř Castanedovského rozpomenutí se mi dostalo ve chvíli, kdy jsem poznal, že o "svítících očích" byla řeč už dávno dávno dávno, snad ještě v knihách před odhalením druhé poloviny učení.

Carlos Castaneda a dvojí učení dona Juana

Carlos Castaneda byl postaven před rozhodující výzvu jeho života. Před úděsnou a nepravděpodobnou pravdu o jeho učení u Juana Matuse. Od té doby, co se mu v životě začaly vyskytovat podivné události a podivní lidé, které "nikdy neviděl", se ocitl před zjištěním, že vědění, které mu don Juan jako starý vidoucí zřec zprostředkovával, bylo zvláštním způsobem rozděleno na učení pro "pravou a levou stranu."

Závoj zapomnění

Já, Projektor / Human Design

"Lidi pořád chtějí, aby jim někdo říkal, co mají dělat. A když jim to někdo řekne, tak to nechtějí slyšet."

Juan Matus

Human Design je prazvláštní systém. Je založen na naprosto odlišném základu

než cokoli, s čím jsem se kdy setkal. A prapodivný proto, že funguje a je pravdivý. Bohužel.

Dělí lidi na čtyři typy osobností - typ generující, manifestující, projektující a reflektující. Cituji Jakuba Střítezského z jeho české stránky Human Designu:

Human Design - mapa

"Projektoři jsou prvním ze dvou neenergetických typů. To neznamená, že by neměli žádnou energii. Naopak, mohou mít přístup k více energii než kdokoli jiný. Jsou totiž uzpůsobeni k tomu, aby pracovali s energií ostatních a vedli je. Jedině Projektoři mohou rozumět Manifestorům a Generátorům. Své dary a talenty však mohou uplatnit pouze tehdy, když je ostatní rozpoznají a pozvou je ke spolupráci. Do vztahů (osobních i pracovních) by měli vstupovat pouze když je někdo rozezná a ocení jejich kvality. Bez toho, že by někdo rozpoznal jejich kvality a pozval je, jsou bezmocní. Pozvání, nebo energie pozvání, jsou pro ně klíčem k úspěchu. Pokud je to pozvání pro ně správné (což jim řekne jejich vnitřní autorita), mohou dělat téměř cokoli a nedocenitelný přínos pro druhé.