středa 20. května 2015

Čaroděj


Je fascinující, jaký strach naháněl Juan Matus celému svému okolí. A to jen proto, že přemohl své ego.

Otce i matku mu zabili mexičtí vojáci během indiánských čistek, které probíhaly někdy na začátku 20. století v mezoamerice. Vojáci mu prý bičem přesekli prsty na rukou, když se držel mrtvého těla své matky. To bylo Juanu Matusovi nějakých pět let. 

Pro samotného dona Juana je ale tato skutečnost nepodstatná. Stejně jako to, že mexičtí vojáci později zabili i jeho syna a on byl tomu přítomen. On sám říká, že už necítí nenávist. Mluví o tom, že nenávidět je hloupé. A že tenhle svět stojí za to poznávat. I když je nepoznatelný. 


Indiáni kmene Jaki (v některých českých překladech Yaqui), jsou lidé, kteří - jak popisuje don Juan - nikdy nic neměli. Jediné, co prý on sám jako Indián kdy měl, byl hlad. Takový ten, kdy máte nafouklé břicho, znáte to... A jediné, co kdy indiáni kmene Jaki znali, byl hněv a ponížení. I v době, kdy don Juan již platil za "nebezpečného čaroděje" (opět - pouze proto, že zastavil svět, svůj vnitřní dialog, naučil se vidět a viděl nepoznatelné), zůstala většina indiánů Jaki lapena v pasti vzdoru, nedůvěry a nenávisti. 

Jakiové jsou mistři ve vnímání. Vnímají skryté urážky i v pochvalách. Jako se to stalo Carlosi Castanedovi, když pochválil řemeslnou výrobu Lucase Coronady, jakijského "šamana" a výrobce indiánských suvenýrů. Tenhle Lucas Coronada sehrál v Castanedově příběhu nevděčnou roli pochybného indiánského šamana, čaroděje nižší kategorie, abychtakřekl, jenž se na Castanedu málem vrhl poté, co mu Castaneda pochválil práci. 

Tak jako většina z nás, současných "civilizovaných" lidí, ten člověk neslyšel pochvalu jak je zručný, když si vystačí při výrobě indiánské masky jen s vlastníma rukama a nohama, nýbrž urážku, že na to nemá dost dobré vybavení. Archetypální model drtivé většiny lidstva. 

Čeho všeho se vzdát a co všechno se odnaučit, abychom se stali mocnými čaroději? Šamany, kteří zastavili svět. Spousta z nás už něco takového umí, nebo se toho aspoň dotkla. A ano, dává to takovou životní sílu, že to nejspíš člověka změní tak, že vyzařuje jinak, než většina ostatních lidí. Tak jako se indiáni báli Juana Matuse, muže a bojovníka, který vyhrál největší boj. Boj sám se sebou.